Výlet do Malagy na jih Španělska
04. Duben 2011
Zdravíme všechny, co jsou doma a nemůžou si užívat sluníčka jako my v Malaze na jihu Španělska! Ještě ve čtvrtek jsme neměli ani tušení, kde teď o víkendu skončíme. Posledních pár týdnů února a března jsme měli celkem vyčerpávajících a doslova až padali na čumák kvůli práci i Petrově finišující škole. A nepřidalo ani to, že sluníčko je permanentně v Londýně zalezlé a člověku je pořád zima… takže nakonec jsme udělali last minute rozhodnutí a během následujících 24 hodin seděli v letadle směr Malaga – jih Španělska.
Na to, jak narychlo se všechno seběhlo, jsme měli neuvěřitelnou kliku. Petr našel levnou letenku, která de facto i určila finální směr naší cesty - za 40gbp za jednoho odlet v pátek večer a návrat v neděli o půlnoci. Dokonce i ubytovaní vyšlo i se snídaní o 50% levněji než je normálně nabízeno přímo na hotelu.
Přistání v Malaze
Dvou a půl hodinový let nás přenesl do kouzelného místa, o kterém jsme dosud neměli ani ponětí! Sice nás po příletu malinko překvapil taxikář, který si po 2 kilometrech jízdy z letiště do hotelu Picassa řekl o tzv. minimální taxu 20Eur - opsss. Ale jako praví turisti neznalí místních cen a těšící se na pokoj a do postele, jsme zaplatili – a pak jen smutně konstatovali, že taxikáři (hlavně ti letištní) jsou všude stejní. Ale radost, a spokojenost nám to nezkazilo! A popravdě byl to jen jediný menší šrám v té celé škále zážitků tohoto víkendu.
Náš hotýlek je jen takový přízemní domek s ohromnou zahradou, bazénem a moc hezky upraveným, starobylým ale komfortním interiérem. Jeho je hned u moře v klidné a malebné zóně mimo turisticky rušnou Malagu, ale přitom je jen pár minutek jízdy od Malagy. Nejsou tu žádné velké hotelové věžáky jen malé rodinné domky stejného tipu jako náš hotel - s krásnou bílou omítkou romanticky ověnčenou mnoha rozkvetlými kytkami a zahradou obohacenou bazénem. Prostě klid a pohoda. A to jsme jeste nezmínili, že necelý kilometr od hotýlku se nachází golfová akademie, na kterou jsme se ale bohužel nedostali.
Aaa, nádherná slunečná sobota
Ráno po snídani jsme se vydali na procházku a jeli místním autobusem do centra. Ještě před odchodem jsme si zjistili, kde se v Malaze půjčují skútry, abychom toho mohli vidět co nejvíce. Malaga je částečně rozkopaná protože v ní budují metro a díky tomu jsme se nejednou ztratili a dokonce i půjčovnu jsme hledali dlouho (ale k tomu přispělo i to že na jejich propagačním letáčku chyběla adresa a jméno bylo podezřele identické s místním shopping centrem.
První minuty se skútrem stály za to!
Na skútříku jsme byli poprvé - takže já jsem nechala řízení na hlavě rodiny a doufala, že nás nikde nevybourá. První minutky byly zajímavé, hlavně když jsme ani nevěděli kam jedem a v motopůjčovně nám kladli na srdce ať nejdříve hlavně někde natankujme. Petr po prvních trošku nejistých metrech nakonec nabral směr a neznaje kam, rozjeli jsme se jihošpanělským městem. Bohužel na opačnou stranu než byla benzínka. Naštěstí Malaga není zas tak velká. Nakonec za pomoci ostatních řidičů v autech stojících na červenou, mojí španělštině odvaze nebát se oslovit za jízdy, jsme benzínku úspěšně našli. Trošku nervózní jsme zajeli k pumpě a zjistili, že vůbec neumíme otevřít tankovací nádrž. Po dalších dvaceti propocených a stresujících minutách páčení a i pomoci od ostatních ochotných lidí nádrž se pořád odmítala otevřít. Nakonec jedinou klikou byl pán, co přijel na podobné starší verzi skútru jako byl ten náš a vysvobodil nás ze zapeklité situace.
Uf - ulevilo se nám a s pocitem štěstí jsme dojeli skútrem pro jistotu přeplněným benzínem, až na pláž a dali si tam pořádný oběd plný darů moře.
Pak už jsme celý den jezdili a užívali si sluníčka, přírody, olivových plantáží nad Malagou, koníků a oslíků co se na nich pásli, i luxusní vilové čtvrti v kopcích.
Ta úroveň života tam je opravdu někde jinde. Je vidět že v Malaze na určitých místech není nouze peněz a lidé si tam mohou užívat nejen hezké přírody, moře ale dopřát si i pohodlí luxusního bydlení. Určitě tam mezi těmi mega vilami byla i jedna co patří Antoniu Banderasovi, rodákovi Malagy!
A nakonec došla řada i na mě a mohla jsem si vyzkoušet řízení skútru mezi těmi skvělými vilkami – bylo to supr a už se těším, že si skútr koupíme i domu.
Když jsme vraceli večer zpět vyzkoušeli jsme si jak je důležité mít GPS navigaci s baterkou co vydrží! Jelikož máme k dispozici GPS jen na našich mobilech jimž baterka vydrží jen tak tak hodinku, max dvě, vzala jsem mapu do ruky a za jízdy na skútru jsem Petra zkoušela navigovat sama. Vzdali jsme to když už nám mapa Malagy začínala končit a podezřele jsme se motali v kruhu. Na řadu pak přišel HTC mobil s navigací. Opět se projevilo že máme víc štěstí než rozumu. Nejen že na dálnici, kam nás GPS s naším skútrem navedla, nás nikdo nezajel, ale dokonce nám vyšla baterka v mobilu přesně za sjezd z dálnice, když už jsme věděli kde jsme. Spadl nám kámen ze srdce, když jsme dorazili domů. Byli jsme promrzlí, unavení ale strašně šťastní z toho všeho, co jsme první den měli možnost vidět a zažít.
V noci jsme se šli projít po pláži a ozkoušeli si místní posilovací stroje. Byla jimi ta pláž doslova posetá. Až nakonec jsme zapadli do místní restaurace, kde jsme si dali tapas a k Petrově radosti tam běžel i zápas Barcelony a nějakého dalšího španělského klubu. Mohl takhle alespoň fandit s místními fotbalovými fanoušky-štamgasty.
Nedělní paella a geoKešky
Druhý den jsme začali hledáním „Geokešky“ v okolí. Když nám došlo, že poklad je schovaný někde jinde než se právě nacházíme, vyrazili jsme znova do města naposled se projet než vrátíme po poledni skútr zpět. Od majitele půjčovny jsme si nechali si doporučit výjimečnou restauraci na Paellu a pořádně se nešťouchli. Ani nám nevadilo že nám začínalo pomalu poprchávat - vzduch byl stále příjemně teploučký. Schovaní pod ohromným parapletem jsme si vychutnávali místní mořské dobroty a koukali na procházející lidi.
Celé odpoledne jsme pak procourali po historickém centru Malagy, hledali Geokešky a byli 2x úspěšní a vyšlápli si do městské hradby: Castillo de Gibralfaro.
Castillo de Gibralfaro
Castillo ze 14 století se tyčí asi 131m nad přímořskou Malagou a je stavěna arabskou architekturou. Zasazená do kouzelné tropické přírody získala jméno po hoře na které stojí. Když se nám podařilo po dobré půl hodince vyšplhat nahoru, byli jsme překvapeni nejen krásným výhledem ale i kamenným opevněním s mnoha střílnami a průchodkami.
Úplně nejvíc nás fascinovala dolnější část hradby, kde byly i arabské lázně zasazené do bohatě zdobených zahrad s mnoha kašnami, altánky a ze starých ruin předělaných v historické muzea.
I když jsme si do Španělska jeli původně odpočinout, nakonec jsme byli z nedělního celodenního ťapání nesmírně unavení. Přes veškerou únavu v nás tento výlet zanechal velkou stopu a nabil novou energií do bojů do dalších dnů. Do Londýna jsme dorazili až kolem druhé ráno a těšili se na postel jako nikdy! :-) Ale do Malagy se určitě znova jednou vrátíme, vše jsme nestihli pojít!
Odkazy:
Geocaching: Málaga Reino de Taifas
Geocaching: Gibralfaro
Fotogalerie: Spain - Malaga
Wikipedia: Castillo de Gibralfaro