Indie 2. díl - Let do Indie
20. Listopad 2010
Vítejte v neuvěřitelné Indii. Máme za sebou sice jen jeden den, ale zážitků máme pomalu na týden vyprávění. Na jedné straně obrovský šok z všudypřítomné špíny, na straně druhé neuvěřitelný život místních lidí. Ale vše pěkně od začátku.
Naše cesta nezačala nijak zvláštně, vše při starém... V den, kdy jsme měli odlétat, přišla Evelynka z práce téměř o půlnoci a začala kontrolovat kufry, co je a co není zabaleno. Asi po 4 hodinách, kdy byl každý kufr přebalen asi 3x a my usínali už i ve stoje, přišel čas na odjezd. Po hodince spánku ve vlaku, jsme na letišti v rychlosti odbavili kufry a vyhledali první kavárnu, abychom si mohli dát pořádně silné kafe a nějakou tu snídani.
Londýn -> Dubaj
Let samotný, už byl podle plánu, no, až na ten spánkový handicap. I přesto, že jsme letěli s jednou z nejlepších leteckých společností, prostoru na spaní jsme následujících 13 hodin moc neměli. V sedě v letadle se nespí zrovna nejlépe, takže jsme se vrhli do práce a připravovali si otázky pro naplánované schůzky s farmáři. Po 6ti hodinách letu, jsme měli možnost 3 hodiny obdivovat naší přestupní stanici – letiště v Dubaji! A musíme uznat, že vše, co člověk o Dubaji slyší, je opravdu pravdou. V naleštěné nástupní hale, kde je okolo 300 gate-ů si člověk může posedět na lavičce v jednom z uměle vytvořených parčíků, kterým protéká romantický potůček a krásně šumí malinký vodopád. Na chvíli zde zapomenete, jaký je 10 metrů od vás shon, a že se nacházíte v přelidněném místě, kde venku okolo vás je jen písek a písek. Čas tu utekl velice rychle, že jsme tak tak stihli koupit slíbený alkohol na svatební párty, který je zde neskutečně levný, a utíkali k letadlu – směr Kalkata.
Dubaj -> Kalkata
I přes snahu se malinko prospat, jsme i celý druhý let probděli a z okýnka netrpělivě vyhlíželi dlouho očekávanou Indii. Asi po 5ti hodinách to tu bylo! Pod námi se rozprostřela obrovská zelená plocha, kde jsme sledovali, pro nás tak exotický les, ze kterého se tyčí jedna palma vedle druhé a mezi nimi tu a tam domečky místních obyvatel. Čím blíže jsme byli k přistání, tím více se poměr roztomilých domečků a zeleného lesa obracel. Až jsme najednou začali přistávat do „betonové“ džungle. Kalkata.